JB65a272_FO00129007.jpeg

Rosa. Jeho aura, impact a zrcadlo fotbalové show

Nejsem expert na sportovní marketing, fotbalový všeználek, expert na taktiku a nejsem znalý ve fitness problematice. Bavím se fotbalem v okresu. Rosův konec však s sebou nese pár otázek.

Proč mám vůbec potřebu okomentovat konec kariéry Tomáše? Mám dojem, že se stal o něco větší ikonou se společenským dopadem, než byl například Pavel Nedvěd. Méďa totiž hrál jednak v Itálii a také v době, kdy ještě nebyla v nadvládě digitální éra. Vryl se tak do srdcí víceméně Italům a Čechům a to jen určité generace, přestože vyhrál Zlatý míč.

Tomáš hrál v Arsenalu, což je sám o sobě doteď jeden z nejsledovanějších klubů celého světa. Hrál v Premier League. Soutěži, která rapidně rozšířila svůj dosah v posledních letech snad na všechny kontinenty. Tomáš stihl dobu Twitterů a Instagramů. Stihl se zarýt do srdcí novým generacím s úplně jiným nákupním chováním a konzumním smýšlením.

No a co...

Nechci porovnávat Tomáše s Pavlem. Ani po fotbalové stránce. Chci jen nastínit situaci, jak jejich fotbal zasáhl ekonomicky činnou populaci.

Dresy Tomáše se prodávají pod nějakou značkou, cena obyčejného dresu průběžně roste, videa gólů Tomáše z dob Arsenalu se opakovaně sdílí, současní mladíci vzpomínají, jak ho měli za vzor. A taktéž to sdílí, točí videa, postují příspěvky. No a také jeho videa repostují další sportovní značky, sázkařské stránky... a tak bych mohl pokračovat till Boxing Day.

A teď to quo vadis...

Z fotbalového pohledu tu máme éru, kdy se fotbalisté od mala obecně:

  • více vzdělávají
  • lépe jí
  • více učí taktiku
  • přijímají nové názvy, teorie, metody
  • lépe chápou svůj pohyb na hřišti
  • dokážou o fotbale lépe přemýšlet obecně
  • mají daleko lepší morální aspekty, co se samotné hry týká
  • mají větší míru tolerance vůči trenérům i spoluhráčům

Ale zároveň:

  • více omezují svou kreativitu na tréninku i v zápase
  • mají méně klidu na rozhodovací procesy na hřišti
  • jsou pod větších psychickým i fyzickým nátlakem
  • mají pocit, že pro vše je vysvětlení
  • mají méně styku se spoluhráči mimo hřiště
  • mají daleko menší míru socializace
  • stávají se více roboty, než lidmi

A já se jen ptám. Vzejde ze současných generací ještě někdy v budoucnu další Rosa? Nemyslím tím, aby byl opět někdo tak silným lídrem na hřišti. Nemusím mít zrovna unikátní šajtli.

Je vůbec možné v tomto modernímu systému "vychovat" fotbalistu, který bude čímkoliv unikátní a přidá do fotbalu nové koření? 

Vychová se třeba někdo, kdo začne kopat penaltu "bodlem"? A kvůli němu začnou lidé chodit na stadiony, kupovat dresy, sdílet ho na sociálkách?

Dovolí mu to současné "nastavení" fotbalové společnosti? Od novinářů, odborníků přes trenéry až po spoluhráče?

A taky mi vrtá hlavou:

Budou lidé v budoucnu sdílet na sociální sítě, jak se Fernandinho perfektně pohyboval v defensivních zónách a držel středovou linii?

Budou kvůli perfektní poziční hře ve vyšperkované herní strategii lidé utrácet za dresy a objednávat knihy?

Začne Tipsport v budoucnu vypisovat sázky na to, kolikrát levý full back opustí svůj dominantní úsek hřiště, nebo kolik kilometrů naběhá box-to-box midfielder?

Nevím, třeba jo.

Ale na tyto otázky by se především měli ptát majitelé klubů, investoři, kmotři a všichni, kteří mají trošku větší páky na to, jakým směrem se fotbal bude ubírat do budoucna...