Práce s AI agenty je jako s lidmi. Kdo plave v projektovém managementu, bude se trápit

AI agenti dnes zvládnou kus vývoje, contentu i práce kolem SEO. Paráda. Pokud ale nemáte zkušenost se zadáváním práce kolegům z vývoje nebo grafiky a neumíte udržet pořádek v projektech, s agenty vás čeká velký špatný. Ostatně stačí sledovat, jak se někteří dlouhodobě vztekají na LinkedInu.

Myšlenky mi chodí postupně, ve vlnách. Po delší době se tak podělím o menší mišmaš z praxe: jak nám to letos ve WEBOO sedlo jako hrnec na prdel. Od stěhování a změn v týmu přes zadávání práce agentům až po SEO u FARE.

Kolem AI se aktuálně slibuje kdeco. Web na jeden prompt, marketing bez marketéra, firma bez lidí. Člověk by skoro nabyl dojmu, že stačí zaplatit předplatné a jít na kafe. Jenže mezi působivým demem a řešením, které pustíte klientovi do provozu, je pořád dost práce. A taky spousta věcí, na které tihle kouzelníci žádný trik v rukávu nemají.

Jako spojka mezi vedením a kolegy ve WEBOO to vidím denně. Podobné je to ostatně i ve fotbale. Schopné hráče můžete mít, ale bez rozdělených rolí a jasných instrukcí vám samotná sestava zápas nevyhraje.

WEBOO na Ševcovské. Změnily se prostory i způsob práce

Přestěhování WEBOO na Ševcovskou je jedna z velkých věcí letošního roku. Byl to nezbytný krok. Věřím, že ho všichni oceníme teď i do budoucna. Tým se zúžil, ale zároveň sblížil a zefektivnil.

Některým kolegům nevzala práci samotná AI. Rozhodoval i jejich přístup k ní: ochota změnit zaběhnutý postup, něco se doučit a převzít odpovědnost za výstup. Mluvím za nás, ne za celý obor. Ve WEBOO ale těžko můžeme fungovat stejně jako před pár lety a tvářit se, že se kolem nic neděje.

Vyprodukovat text nebo kus kódu je dnes ta snazší část. Poznat, jestli je správný, použitelný a někomu pomůže, už taková samozřejmost není. Klientovi budete vysvětlovat špatně nasazenou změnu vy. Agent na schůzku nepřijde. Tohle je naše realita, žádná vysněná agentura na autopilota.

Projektový management: rozdíl mezi reálnou zkušeností a LinkedIn bizárem

„Udělej mi moderní web.“ Podobné zadání dostávají roky grafici, vývojáři a nyní i AI agenti. Moderní pro koho? Co na něm má návštěvník udělat? Jaké máme podklady? Kdo to převezme? Pokud tyhle věci nevíme, agent nám nějaký web vyrobí. Jestli bude řešit náš problém, už je druhá věc.

Vezměme si obyčejný formulář. Zadání „oprav formulář“ může skončit novým tlačítkem a pěkným stínem. Když ale popíšete, že zákazník musí být schopný formulář vyplnit klávesnicí, pochopit hlášku o chybně zadaném e-mailu a po neúspěšném odeslání nepřijít o data, máte co kontrolovat. Jednoduchý příklad z vývoje, na kterém je ten rozdíl dobře vidět.

Dokumentace změn. Bez ní se v tom utopíte

Upřímně, kdyby mě na to kolegové neupozornili, drbal bych se s vracením a opravováním výstupů donekonečna. Hned v prvním zadání agentovi řekněte, ať průběžně dokumentuje změny a zapisuje pravidla pro další práci. Ať pracujete v jakémkoliv systému nebo platformě.

A hlavně: musí to po mně umět převzít kolega, když já nebudu moct. Dokumentace není poznámka pro moje budoucí já, které si přece všechno nějak vybaví.

Potřebuji mít dohledatelné, jak projekt spustit, na čem závisí, kde jsou platné podklady a jak případnou změnu vrátit. Rozhodnutí utopené někde ve dvacátém chatu je pro předání dost slabý základ. Prompt je pracovní zadání. Pokud si práci nesrovnám já, těžko mohu čekat, že to za mě spolehlivě udělá nástroj.

Co dávám agentovi do zadání

1. Kontext: pro koho pracujeme, co řešíme a kde jsou ověřené podklady.
2. Výsledek: co má vzniknout a co díky tomu uživatel zvládne.
3. Rozsah: kam smí agent sáhnout a kde se má zastavit.
4. Pravidla: styl, přístupnost, práce s daty a technická omezení.
5. Kontrola: podle čeho poznám, že je hotovo. U produkce i postup návratu.
6. Předání: co se změnilo a kde na práci naváže další člověk nebo agent.

Více agentů se vyplatí, když má každý svůj úkol. Jeden zpracuje podklady, druhý připraví řešení, další ho prověří. Pokud všichni současně upravují stejný soubor a nikdo nehlídá návaznosti, máme klasický projektový chaos. Jen s vyšším výkonem :-)

Vendor lock-in: dostane se do systému vůbec váš agent?

Při výběru platformy mě už dávno nezajímá jen seznam funkcí. Chci vědět, jak se dostanu k datům, jestli existuje API, export a použitelná dokumentace. A také jestli umím přístup omezit na konkrétní práci. Pro agenty je to zásadní.

Když každý drobný zásah znamená tiket, čekání na helpdesk a následné kolečko vysvětlování, výhoda rychlé práce s AI se začne vytrácet. Systém může na obchodní prezentaci vypadat skvěle. V běžném provozu ale potřebujeme změny také provádět, kontrolovat a předávat.

Závislost na dodavateli může mít své důvody. Chci však předem znát cenu případného odchodu a možnosti přístupu. Stejně tak agentovi nedám kompletní administrátorský účet jen proto, že se mi nechce řešit oprávnění. Rychlost bez kontroly umí být docela drahá.

Vlastní infrastruktura WEBOO: bez čekání na SSL a změny DNS

Budujeme vlastní infrastrukturu WEBOO. Chceme mít klíčové části provozu pod kontrolou a nebýt u každé běžné změny závislí na tom, až si na nás někdo další najde čas. Pokud si něco umíme smysluplně provozovat sami, chceme tu možnost využít.

Typický příklad? Čekáte, až někdo zapne SSL certifikát. A když se konečně dočkáte, někdy je to ještě nastavené blbě a řešíte další kolečko. To samé platí pro DNS záznamy. Z běžné úpravy je čekání, připomínání a kontrola, jestli se vůbec udělalo to, co bylo v zadání. Práce stojí, protože nemáte přístup k systému, ve kterém potřebujete udělat běžnou změnu. Přesně tuhle závislost chceme odstranit. Mít přístup, změnu provést a rovnou ověřit výsledek.

Samozřejmě tím nezmizí poskytovatel internetu, certifikační autorita ani dodavatel AI modelu. Vlastní infrastruktura také znamená naše zálohy, aktualizace, monitoring a schopnost obnovit provoz. Tohle všechno musí někdo odpracovat. Jen už máme v ruce nástroje i odpovědnost a nemusíme kvůli každému SSL nebo DNS čekat ve frontě u někoho jiného.

Multitasking, remote z mobilu a deset rozdělaných projektů

Část práce dnes může běžet na pozadí. Z mobilu zkontroluji stav, doplním zadání nebo vzdáleně navážu na rozdělaný úkol. Nemusím sedět u počítače a sledovat, jak postupně přibývají řádky. Z pohledu organizace dne je to velmi příjemný posun.

Jenže deset běžících úkolů vám samo nevytvoří deset hotových řešení. U každého projektu potřebuji znát stav, další krok, blokaci a člověka, který výstup převezme. Jinak se z multitaskingu stane jen přepínání mezi okny a hledání, co se kde vlastně stalo.

Možnost sáhnout do projektu z telefonu je užitečná. Kontrolu před nasazením do produkce za vás ale neudělá. Čím víc úkolů pustíme souběžně, tím poctivější musí být jejich organizace.

Hodinovka už kvalitu práce nevysvětlí

Když díky zkušenosti a správným nástrojům vyřeším problém výrazně rychleji, proč by měl být výsledek automaticky méně hodnotný? Klient potřeboval funkční řešení a dostal ho dříve. Přesně tady mi přestává hodinovka jako hlavní argument dávat smysl.

Platí se za kvalitu výstupu, rychlost, jasné řešení a skill, který je za tím. Také za odpovědnost, že někdo výsledek prověřil a umí ho obhájit. Počet hodin nad klávesnicí nám o tom řekne překvapivě málo.

Pro plánování kapacit, podporu nebo práci s nejasným rozsahem má čas pořád své místo. U hotového řešení ale potřebuji především jasnou dohodu, co dodávám, jak to převezmeme a co je součástí následné péče. Bez toho se budeme dohadovat, ať už faktura počítá hodiny, nebo výstupy.

FARE: SEO, AI a jazykové mutace

A teď konkrétně k SEO. U našeho klienta FARE bylo z různých důvodů otloukánkem. Nalijme si čistého vína: obracíte se na nás často až ve chvíli, kdy je průšvih. Tady jsem ale nemohl čekat. Jakmile se začala ukazovat konkrétní viditelnost FARE v AI výsledcích Googlu, začalo se makat.

Stihli jsme sezonu papučí. Teď za pět minut dvanáct stíháme sezonu zimních dětských bot, ať už jde o barefoot, nebo klasiku.

Spuštěním FARE Outletu jsme si znovu potvrdili jednu věc: jsme prostě v Česku. Bez slev ani ránu. Začínáme se drát i na německý trh. Anglická mutace zatím tolik objednávek nepřináší, ale obsahově nám angličtina nabízí spoustu příležitostí.

Ano, práce kolem optimalizace se mění. O to víc se musím smát všemožným modulům, které bezhlavě něco „vyplňují pro AI“. Dámy a pánové, na tohle doopravdy neexistuje magická hůlka :-)

Přístupnost webu. Ano, týká se to i hezkého AI výstupu

Podobně jako u SEO ani u přístupnosti nestačí něco automaticky vyplnit a odškrtnout. Web může na screenshotu vypadat výborně. Zkuste ho ale projít klávesnicí, zvětšit text nebo vyplnit formulář na mobilu. Tady se velmi rychle ukáže, jestli jsme při vývoji řešili také lidi, kteří budou web používat.

Platí to i pro můj web. Při rozšiřování blogu řeším navigaci, kontrast, strukturu nadpisů, obrázky i formuláře napříč stránkami. Přístupnost musí být v zadání pro agenta a následně v kontrole. Dopsat do promptu „dodržuj přístupnost“ a dál to neřešit opravdu nestačí.

Co platí v roce 2026: EAA a český zákon

Evropský akt o přístupnosti neboli EAA vychází ze směrnice (EU) 2019/882. V Česku ji převádí zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb. Účinný je od 28. června 2025. Přehled pro podnikatele najdete u České obchodní inspekce.

Důležitý detail: zákon automaticky nepokrývá každý soukromý web. Týká se vymezených výrobků a spotřebitelských služeb. Patří sem elektronické obchodování, některé finanční a dopravní služby, elektronické komunikace nebo elektronické knihy. Rozhoduje tedy skutečně poskytovaná služba.

U služeb existuje výjimka pro mikropodniky: méně než 10 osob a roční obrat nebo bilanční suma nejvýše 2 miliony eur. Pokud služba do působnosti zákona spadá, řeší se také přístupné informace o jejím fungování a plnění požadavků, například ve všeobecných podmínkách či obdobném dokumentu.

Také pozor na rok 2030. Přechodná ustanovení nejsou plošnou vstupenkou k odložení všech úprav webu. A nepřiměřenou zátěž nestačí napsat do prohlášení; je potřeba ji posoudit u konkrétního požadavku. Podrobnější vysvětlení zveřejňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Veřejný sektor má vlastní režim podle zákona č. 99/2019 Sb. a směrnice (EU) 2016/2102. Nemíchejme ho s pravidly pro soukromé služby. Tento přehled zachycuje stav k 8. říjnu 2026; konkrétní firmu a její povinnosti je potřeba posoudit samostatně.

Co kontrolovat při tvorbě webu: WCAG 2.2 AA

Pro technickou práci používám WCAG 2.2 na úrovni AA. Díky konkrétním pravidlům máme co zadat i převzít. Zelené skóre z jednoho automatického testu ovšem ještě nedokazuje splnění celé normy nebo všech zákonných povinností.

• Kontrast: běžný text alespoň 4,5 : 1, velký text alespoň 3 : 1. Odkaz nesmí stát jen na odlišení barvou. Podrobnosti vysvětluje W3C u pravidla kontrastu.
• Klávesnice: projděte menu, odkazy i formuláře bez myši. Musíte vidět, kde se nacházíte, přeskočit navigaci a nikde nezůstat uvěznění.
• Obsah: smysluplná hierarchie nadpisů, popisy informativních obrázků a prázdný alt u dekorací. U formuláře popisek pole a srozumitelné vysvětlení chyby.
• Mobil a zvětšení: text se musí přizpůsobit úzkému zobrazení. WCAG 2.2 AA požaduje u ovládacích cílů alespoň 24 × 24 CSS pixelů nebo odpovídající rozestupy, s definovanými výjimkami, například u odkazů v souvislém textu. Viz velikost ovládacích cílů.
• Ověření: automatický audit doplňte ručním průchodem, mobilem a testováním s asistivními technologiemi. Co jsme neověřili, nemůžeme označit za splněné.

Každý nový formulář, článek nebo úprava šablony může přidat další problém. Proto přístupnost patří do běžné kontroly webu stejně jako funkční odkazy a SEO. Žádné jednorázové tlačítko nám tuhle práci dlouhodobě neodpracuje.

Ve WEBOO nežijeme ve snech

Máme menší a bližší tým, měníme infrastrukturu a zvládáme práci efektivněji. S tím ale roste význam zadání, dokumentace a kontroly. AI urychlí dobrý postup. Stejně ochotně vám pomůže rozjet i ten špatný.

Klienta ve výsledku příliš nezajímá, kolik agentů běželo na pozadí a kolik jsme napsali promptů. Potřebuje vyřešit problém. Za tím musí být naše zkušenost a někdo, kdo hotovou práci také převezme.

Pokud aktuálně řešíte podobné věci kolem AI, SEO nebo fungování firmy, napište mi. Rád proberu konkrétní zadání. Tam se většinou ukáže víc než u další debaty o tom, co všechno už údajně umí umělá inteligence.