Budoucnost prezentačních webů aneb proč WordPress a Joomla přežijí

WordPress je mrtvý. Joomla taky. PHP už vůbec nepoužívejte, buildery jsou nepoužitelné a všechno vám někdo hackne. Tak si radši navibekodíme vlastní web. Paráda. A kdo na něj bude příští tři roky přidávat reference, produkty a aktuality?
Když člověk sleduje některé debaty kolem AI a tvorby webů, mohl by nabýt dojmu, že se všechny malé a střední firmy přes noc změnily v technologické startupy. Každá potřebuje vlastní aplikaci, nový framework a ideálně několik cloudových služeb, aby měla kde vystavit fotku dokončené zakázky.
Jenže realita rodinných firem, se kterými pracujeme, je trochu jiná.
Potřebují ukázat, co vyrábějí, co umějí a kde už něco pořádného udělaly. Přidat referenci. Nový produkt. Aktualitu. Připravit stránku pro konkrétní službu, vyhledávání nebo reklamu. A za měsíc to celé zopakovat, aniž by se z jedné nové podstránky stal malý vývojový projekt.
Právě proto podle mě WordPress a Joomla přežijí. A s agenty mohou být pro tyhle firmy použitelnější než kdy dřív.
Akorát to musí mít pravidla.
Administrace zůstane. Jen v ní nemusíte trávit odpoledne
Na klasických redakčních systémech lidem často vadí úplně něco jiného než technologie pod kapotou.
Nevědí, kde co najít. Kam nahrát fotku, jak ji zmenšit, co napsat do alternativního popisu, do které kategorie článek zařadit a proč se jim po vložení videa rozjel mobil. V builderu otevřou sekci, uvnitř další sekci, potom sloupec a nakonec zjistí, že upravovali úplně jiný blok.
Tohle nadšení pro publikování moc nepodporuje.
Jenže dnes už nemusíte tuhle rutinu dělat ručně. Agent může dostat podklady, připravit text podle vašich pravidel, zpracovat obrázky, doplnit odkazy, zařadit obsah a nachystat náhled ke kontrole. Po schválení ho zveřejnit.
WordPress i Joomla pro takové napojení mají API. U WordPressu lze integraci přidělit vlastní odvolatelné přístupové údaje, Joomla nabízí rozhraní například pro práci s články. MCP nebo jiná integrační vrstva pak může tyto operace zpřístupnit agentovi. Není nutné, aby pokaždé naslepo proklikával administraci. Podrobnosti mají v dokumentaci WordPress i Joomla.
Když je propojení udělané rozumně, agent řeší konkrétní úkol s konkrétními daty. Nemusí při každé aktualitě znovu objevovat, kde bydlí tlačítko Uložit. To může výrazně omezit zbytečnou práci i spotřebu tokenů.
Administrace pořád existuje. Jen už nemusí být místem, kde markeťák tráví páteční odpoledne.
Blbě postavený web agent automaticky nezachrání
Tady se ale vracíme k věci, která se některým nadšencům moc dobře neposlouchá.
Někdo musí na začátku vědět, co dělá.
Co je reference a co aktualita. Jak vypadá produkt. Které údaje mají být povinné. Jak vznikají adresy stránek, jak se propojují jazykové mutace a co se má stát, když nějaký obsah zmizí. Kdo smí připravovat koncepty a kdo publikovat.
Pokud máte každou podstránku postavenou jinak a informace rozházené po náhodných blocích, agent se v tom možná nějak zorientuje. Ale budete platit za rozmotávání vlastního bordelu.
Dobře připravený systém má opakovatelné postupy. Nová reference dostane stejné náležitosti jako předchozí. Obrázky mají dané rozměry. Autor má svůj profil. Publikování má kontrolní kroky. A další člověk dokáže práci převzít, protože existuje dokumentace.
Kdo nikdy neřešil reálný provoz webu, ten tyhle potřeby často ani neuvidí. Hezký první screen je ještě neprozradí.
Dobrá zpráva je, že zkušenému člověku dnes agenti výrazně zkracují cestu k výsledku. U rozumně vymezeného prezentačního webu se můžeme bavit o dnech a nižších desítkách tisíc. Nemusí z toho být projekt na dva roky a několik set tisíc.
Jen se do těch dvou dnů musí vejít práce. Ne dva roky nerozhodování klienta :-)
O tom, proč je zadání důležitější než nadšení z nástroje, píšu také v článku Práce s AI agenty je jako s lidmi.
Jedni počítají vyčerpané limity. Druzí návratnost
S trochou nadsázky vidím dva typy uživatelů AI.
Jedni každý den řeší, že vyčerpali limit na pár lehkých úkonech. Druzí mají dražší plán a během několika týdnů už dávno nepočítají cenu předplatného, ale čas a peníze, které jim práce s agenty ušetřila.
Pokud chcete na AI postavit každodenní práci napříč projekty, počítejte s rozpočtem na nástroje a dostatečnou kapacitou. Free účet je fajn na vyzkoušení. Jako základ firemního provozu bych na něj nespoléhal.
Samozřejmě neplatí, že dražší předplatné automaticky vyrobí lepší podnikání. Když neumíte zadat práci a poznat dobrý výsledek, koupíte si hlavně více prostoru pro pokusy.
Já bych se ale daleko víc než ceny plánu bál toho, že schopný člověk pořád dvě hodiny ručně skládá aktualitu, kterou mohl mít za zlomek času připravenou ke kontrole.
Bezpečnost se musí řešit. U vlastního kódu taky
Nebudu tvrdit, že WordPress nebo Joomla nepotřebují péči. Potřebují. Prakticky na denní bázi musíte vědět, jestli se neobjevila důležitá aktualizace, bezpečnostní problém nebo chyba v provozu.
To neznamená každý den bezmyšlenkovitě aktualizovat všechno na produkci.
Znamená to mít podporované verze, přehled o rozšířeních, hlídání problémů, zálohy a ověřený postup obnovy. U větších změn také místo, kde je nejdřív vyzkoušíte. Bezpečnost je průběžná práce a snižování rizika, ne jednorázově nainstalovaný „security plugin“. Ostatně takhle ji popisuje i samotný WordPress ve svých bezpečnostních doporučeních.
Zkušení provozovatelé tohle vědí. Automatizace a agenti jim mohou pomoci s kontrolou verzí, přípravou aktualizací, testy i upozorněním na problém.
Ale vlastní navibekoděný web není automaticky bezpečný jen proto, že nemá logo WordPressu.
Pokud je to opravdu jednoduchá statická prezentace, může mít méně míst, kudy se dá zaútočit. Jakmile ale přidáváte přihlášení, formuláře, databázi, nahrávání souborů nebo vlastní administraci, bezpečnostní práci jste si zase přinesli domů.
A vlastní plugin napsaný agentem? Ten musí projít kontrolou stejně jako jiný kód. „Vyrobila mi to AI“ zatím jako bezpečnostní audit neberu.
Na firemní prezentaci nepotřebujete malou elektrárnu
Další věc je provoz.
Vidím, jak se někdy kolem obyčejného prezentačního webu staví infrastruktura, kterou bude za půl roku problém vůbec vysvětlit. Několik služeb, několik účtů, několik faktur. A někde mezi tím deset podstránek a kontaktní formulář.
AWS a další cloudy mají svoje místo. Ale pokud neumím vysvětlit, proč je konkrétní firma potřebuje, neměl bych jí je prodávat jen proto, že mi je doporučil agent.
Pro spoustu běžných prezentací, katalogů a menších magazínů je úplně normální volbou vhodný webhosting u VEDOSu, FORPSI nebo jiného zavedeného poskytovatele. Rozhodují požadavky projektu a parametry služby.
Pro představu: VEDOS u tarifu NoLimit při přípravě článku uvádí standardní obnovu za 100 Kč měsíčně bez DPH a e-mailový prostor v ceně. Samotný hosting tedy vychází na 1 200 Kč ročně bez DPH. S běžnou doménou se u vhodné konfigurace můžete vejít zhruba do dvou tisíc ročně. Není to ale cena včetně odborné správy, placených doplňků a všech případných služeb navíc. Podívejte se na aktuální parametry a ceník.
A pozor na oblíbené „hosting přece zálohuje“. Zajímejte se, co přesně zálohuje, jak dlouho zálohy drží a jak dostanete data zpět.
Agent vám může výrazně pomoci se založením a nastavením služeb. Někdo ale pořád musí rozumět tomu, co zakládá. Automatizovat špatné rozhodnutí je dnes bohužel taky velmi snadné.
SEO, GEO a další zkratky. Pořád potřebujete použitelný obsah
Navibekodit hezkou stránku a připravit web pro dlouhodobý obsahový rozvoj jsou dvě různé disciplíny.
U rychlých pokusů často chybí pořádná struktura, interní odkazy, řešení duplicit, přesměrování, metadata nebo vůbec způsob, jak rozumně přidat další typ obsahu. A bez zadání agent nemusí mít důvod něco z toho řešit.
Samozřejmě to jde udělat dobře i úplně na míru. Kdo umí, ten umí. Jen bych si nepletl funkční demo s hotovým řešením pro klienta.
WordPress a Joomla mají výhodu v zavedené práci s obsahem a dokumentovaném prostředí. Zároveň bych jim nepřisuzoval úplně stejnou výbavu: Joomla od řady 5 obsahuje vlastní podporu Schema.org. U WordPressu se širší strukturovaná data a Open Graph běžně řeší šablonou, pluginem nebo vlastním doplněním. Není pravda, že čistá instalace obou systémů automaticky vyřeší všechno. Viz dokumentace Schema.org v Joomle.
Podstatné je připravit pravidla jednou a při další publikaci je důsledně používat. Aby se u každého článku znovu nezapomnělo na polovinu věcí.
A GEO? Pro AI funkce Googlu dál platí základy SEO a užitečný, důvěryhodný obsah. Žádné speciální kouzelné schema, které vás samo dostane do AI odpovědí, Google nevyžaduje. Píše to i v doporučeních Google Search Central.
Stejně tak mohou agenti pomáhat s GTM, GA4 nebo Search Console. S připraveným přístupem, dokumentací a kontrolou výsledků se dá odbourat spousta ručního nastavování. Jen údaj „hotovo“ v chatu ještě neznamená, že se správně měří poptávky.
To je potřeba ověřit.
Joomla nemusí skončit u článků a kontaktního formuláře
Momentálně mě baví, kolik prostoru se dá vytěžit ze systému, který už máte.
Agentovi nemusíte zadávat jen další aktualitu. Můžete s ním připravit vlastní komponentu, odstranit zbytečnou závislost nebo nahradit staré rozšíření, které už nikdo neudržuje a kvůli jedné funkci po vás chce další licenci.
Neznamená to přepsat všechno za každou cenu. Někdy je rozumně placený doplněk nejlevnější varianta. Jindy dává větší smysl menší vlastní řešení, kterému rozumíte a které umíte udržovat.
Licence za užitečný nástroj mi nevadí. Vadí mi platit roky za balík funkcí, ze kterého potřebujeme jednu, a ještě kolem něj chodit po špičkách.
Moje hokejové karty. Trochu jiná Joomla
Na vlastním webu mám sbírku hokejových karet Vancouver Canucks.
Vlastní vzhled, katalog, filtrování podle hráče, série nebo ročníku, detail karty, fotky přední i zadní strany. K tomu přehled sbírky a česká i anglická verze.
Žádná povinná podobnost s firemní šablonou. Pořád to běží v rámci stejného systému, ale slouží to úplně jinému účelu.
Pro mě sběratelská radost. Pro firmu může podobný princip znamenat katalog výrobků, archiv realizací nebo evidenci něčeho, co zatím loví ze složek a tabulek.
J.A. Clean: měsíční videozpráva zaměstnancům
U J.A. Clean zase řešíme interní komunikaci. Měsíční videozprávu vedení pro zaměstnance, přihlášení a evidenci průběhu přehrávání podle konkrétního uživatele.
Vedení tak nemusí zůstat jen u informace, že někam poslalo odkaz. Má přehled o tom, jaká část videa se u jednotlivých účtů přehrála. To samozřejmě ještě nedokazuje, že člověk každou větu vnímal a pochopil, ale je to použitelnější podklad než samotné rozeslání.
Tohle jsou dva střípky. Jedna moje sběratelská kravinka a jedna konkrétní firemní potřeba. Obojí ukazuje, že existující systém nemusí být překážka dalšího rozvoje.
Navíc už máte základ pro uživatele, oprávnění a správu obsahu. Nemusíte při každém nápadu začínat zase úplně od nuly.
Dvě poselství na závěr tohoto vypsání
Za prvé: nenechte si nakecat, že kvůli normální firemní prezentaci musíte zahodit WordPress nebo Joomlu a koupit drahý nový systém.
Doopravdy vidím, že se i dnes prodávají jednoduché prezentace s několika desítkami statických podstránek za sto tisíc a více. Pokud je v ceně výzkum, strategie, kvalitní obsah, focení nebo složitější napojení, bavme se o konkrétním rozsahu.
Ale za pouhé poskládání běžné prezentace bez další přidané hodnoty mi to smysl nedává.
Daleko raději bych část peněz poslal do průběžného rozvoje. Do pořádných referencí, fotografií, produktových informací a obsahu, který zákazníkovi něco vysvětlí. Web při předání nemusí být nejdražší věc v celé spolupráci.
Za druhé: pokud už systém máte, ale blbě se používá, požadujte konkrétní plán nápravy.
Někdy dává smysl migrace. Jindy facelift, aktualizace, úklid rozšíření a srovnání struktury v řádu nižších desítek tisíc. Rozhodnout se má podle stavu webu, ne podle toho, kterou technologii má dodavatel zrovna nejradši.
A potom už se nebojte přestat všechno datlovat do administrace ručně. Využijte agenty nebo si nechte nachystat postup, který bude opakovanou práci dělat za vás.
Přece nemůžete trávit jedno odpoledne jednou aktualitou. Nejsme v roce 2008 :-)
Klidně se ozvěte do WEBOO. Jsme malý tým a řešíme věci individuálně. Žádný account mezi vámi a člověkem, který má něco udělat, žádný složitý ticketing kvůli každé větě. Prostě se podíváme, co máte, co potřebujete a jak to rozumně posunout.
Za know-how už nemusíte hystericky utíkat do Prahy, Brna nebo Ostravy. Adresa na vizitce sama o sobě žádná prestiž není.
Všechno máme k dispozici. Jen se musí chtít.


